8,5 x 5,5 cm
Počet děl v krabičce: 4
Technika: fotografie, digitální tisk, číslováno a signováno autorem
"Autorovi je vlastní umělecký zásah pohybující se na pomezí sochy a architektonické studie, který v sobě obsahuje skrytou perspektivu a nadsázku. Objekty počítají s interakcí s divákem. Expandují do prostoru, který se stává jejich integrovanou součástí. Vít svými intervencemi vymezuje nové, širší území významového i hmotného působení. Vytváří bezpečné zóny, surrealistické krajiny, vnitřní světy, prostory kam se může ledacos schovat či odevzdat, objekty, které může divák obsadit. Pracuje citlivě s náhodnými procesy v rámci vlastních prožitků a emocí. Divák se tak dostává do situací, které otevírají nové výhledy, perspektivy. Dílo je tak často pouze prostředek, skrze který se autor pokouší divákovi zpřístupnit iluzi své vnitřní vize. Tématy jeho prací je rozhled, snaha o něj, umění ho vidět, prostor, pohyb a lidé. Romantický návrat nebo naopak únik, jehož vnímání neustále osciluje mezi závažností a upřímnou potřebou, nám ilustruje autorskou intimní situaci. Může také snadno vzniknout pouze grimasa jako dobová tendence a přetvářka, což závisí na našem posuzování významu autonomie, vztahu k objektivitě, nebo definici pravé podstaty jeho děl.S ohledem na vědomý dialog se světem vnitřní a vnější povahy a osobní přístup autora pak můžeme danou situaci pojmout jako úvahu nad vztahem intimity, pod kterou spadá schopnost osobního prožitku."
(text: Edita Štrajtová)
Vít Čechmánek vystudoval sochařství na pražském UMPRUM a prostorovou tvorbu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Ve svém díle se zabývá často tématy jako je vztah
objektu k prostoru, interakce a způsob prožívání uměleckého díla divákem. Jeho instalace jsou obvykle velkoformátové, pracují architektonicky s prostorem, vyplňují ho a hrají si s percepcí. Důležitý je prostor uvnitř a venku, jejich vztahy, prolínání a schopnost měnit perspektivu viděného. Z Vítovy tvorby jsme pro Artmat vybraly fotografie z cyklu V ateliéru, které vznikly v roce 2017 a dotýkají se autorova přemýšlení o principech jeho práce, ale i samotného principu sochařství. Z artefaktů, které se nacházely v sochařově ateliéru tak vznikly nové objekty, každý s vlastním předobrazem – nový prostor, který předtím neexistoval.
